Dvoudenní výprava TTT 2012 - nejen Tatra Kopřivnice

Autor Super User
čtvrtek, 05 duben 2012 10:02
font size decrease font size increase font size
Print
Email

Je za námi další dvoudenní výprava TTT. Ve dnech 27. a 28.3.2012 jsme se 46 studenty navštívili postupně tepelnou elektrárnu v Opatovicích, pivovar Pernštejn v Pardubicích a jednu z nejstarších automobilek světa – kopřivnickou Tatru. Ačkoliv tyto podniky představují vskutku odlišné tváře průmyslové výroby, nabídly cestovatelům možnost opět si ověřit jeden zásadní fakt: i ve světovém měřítku můžeme být hrdí na práci českých a slovenských techniků, ať už jejich výrobky slouží v energetice, potravinářství nebo v dopravě. Věříme, že tuto skutečnost naši studenti vnímají a že je pro ně inspirací.

Pohled na jarní TechnologyTour2012 očima účastníků přináší reportáž Dana Kopeckého a Tomáše Leštáka ze 3.F.

Začalo to tradičně velmi nepříjemným vstáváním. Všichni jsme se v polospánku sešli u školy a vyrazili do BOJE. Naše první zastávka byla v Opatovicích nad Labem, v jedné z mála ,,neČEZÁCKÝCH´´ uhelných elektráren, což bylo pro nás obrovské plus, protože co si budeme povídat: jet do elektrárny a sledovat jen film v informačním centru, to můžeme i ve škole. Co opravdu člověk potřebuje, aby měl vůbec ponětí o tom jak se věci ve skutečnosti mají, je realita a ne film. V elektrárně nás přivítali velice přátelsky, dostali jsme naše oblíbené ochranné pomůcky - helmu a brýle. Takto vybaveni jsme vyrazili na prohlídku. První co zaujalo na první pohled, byly tři komíny. Chvíli jsme se dohadovali o tom, který z nich je nejvyšší, protože z úhlu v němž jsme stáli, byl pohled na ně silně zkreslený. Po vstupu do provozu elektrárny nás uvítalo sálavé teplo ze žhnoucích parních kotlů a chvílemi bylo takové horko a vlhko, že i čočky fotoaparátů se mlžily. V potrubí pár centimetrů od nás proudila pára o tak vysokém tlaku (9.5 MPa, teplota 530 °C), že dokázala roztáčet oběžná kola turbin značky ŠKODA až na 3000 otáček za minutu (při průměru kola skoro 2 metry). Tento podnik nám dal cennou lekci typu ,, teď už víme že elektřina se nebere jen ze zdi´´.

Po poledni jsme navštívili pardubický pivovar Pernštějn kde jsme hned do začátku okusili jeden z výsledných produktů. Ten nás svým unikátním (močopudným) složením po degustační stránce překvapil. Následovala návštěva sklepů, v nichž zlatavý mok zraje 2 týdny, ale třeba také 3 měsíce.

A pak hurá přímo do provozu kde nás zaujalo vybavení složené takřka výhradně z domácích strojírenských výrobků – varnami a káděmi počínaje (ZVU Hradec Králové) a plničkou konče (NATE Chotěboř). Poslední zastávka byla ve stáčírně sudů, kde nás překvapilo, jak relativně malý prostor může sloužit k tak ohromné produkci piva.

Navečer jsme dorazili do dobře známého ubytování ve Štířím Dole. Zde nás pohostili skvělou večeří. Následovalo vyhodnocení vědomostního kvízu, který proběhl cestou. I vy jej můžete zkusit vyřešit... (řešení ZDE) Vyhlášení výsledků bylo nakonec velmi dramatické: až do poslední chvíle totiž nebylo rozhodnuto o vítězích na druhém a třetím místě. Pak jen zasloužený odpočinek; uléhali jsme s vědomím, že budeme muset vstávat ve 4:44 minut, protože cesta k zítřejšímu vrcholu naší exkurze bude velmi, ale velmi dlouhá.

Ta cesta nakonec utekla poměrně rychle, většina osazenstva ji prospala, neboť takovéto nelidské vstávání je moc i pro nás mladé a životem neunavené. Do Kopřivnice jsme přijeli s půlhodinovým předstihem a okamžitě začali s prohlídkou. Byli jsme ohromeni rozlehlostí celého areálu i výhledem na tovární zkušební polygon. První přišla na řadu prohlídka montáže, kde nás překvapily velikosti některých dílů, sestav a celková technická vyspělost vozů Tatra. Z montážní linky nás převezli do dynamické zkušebny kde se provádí všechny možné zátěžové zkoušky jak samostatných dílů, tak i různých spojů a uchycení. O kopřivnické kvalitě (zlaté české ručičky) nás přesvědčil test části centrální páteřové trouby v krutu - tuzemský originál vydržel při testech 50krát déle při náročném namáhání než druhovýrobek z Číny. A pak nastalo něco naprosto nečekaného: u příjezdu na polygon na nás čekaly dvě Tatry - vojenská T 815-7 8x8 a civilní nákladní T-158 6x6 plně naložená pískem. Zážitkem bylo už jen se na ty dvě tatrovky dívat zblízka, ale ze všeho nejvíce nás potěšilo, když nám řekli, že se můžeme svézt. Během dalších dvou hodin jsme se v kabinách vystřídali všichni. Zážitky z testovacích jízd byly náramné. Kdo tam nebyl, může si o ježdění na polygonu udělat aspoň částečnou představu z firemního videa Tatry . My to zažili na vlastní kůži.

Na prohlídku muzea Tatry v centru Kopřivnice zbyl už jen krátký čas, ale i tak jsme si dost podrobně prošli expozicí historické klasiky, v níž jsou k vidění pohromadě snad všechna auta a motory, které firmu proslavily – od prvního Präsidenta (1898) až po vítěznou Lopraisovu T-815 4x4 z Dakaru 1988.

Konečné pocity z celého letošního TTTčka? Musíme říci, že jsme si to moc užili. Letošní program byl doslova natřískaný skvělými provozy, skvělými lidmi a v neposlední řadě byl dobře organizován, bez čehož bychom se určitě jen tak někam nedostali. Proto velké díky našim profesorům a těšíme se na další sérii TTT!

Vybrané fotografie TTT 2012